Privilegium víry Mezi rozhodnutím a tím, zda bylo správné, je dlouhé ticho. Tady žije víra a tam mnoho z ní umírá. Při investování se to projevuje všude. Průměrné firmy zemřou první a ty skvělé potřebují čas, aby se přizpůsobily své vizi, což znamená, že brzy dostáváte nepřesný negativní signál a musíte to vydržet. Existuje nespočet příběhů o lidech, kteří byli vytlačeni z investičních firem, ne poté, co se ukázalo, že rozhodnutí nebo "sázka" byla chybná, ale když jejich partneři ztratili víru v tento přechodný prostor mezi rozhodnutími a výsledky. Často se stane, že partneři pochopí tezi na vysoké úrovni nebo důvěřují té osobě natolik, že jí dovolí ji realizovat, ale nakonec dochází trpělivost, úzkost roste a lidé pustí. Zjistil jsem, že se to děje, protože věřit v někoho během nejistoty je kognitivně náročné. Nutí nás, abychom drželi víru a pochybnosti v jedné ruce, a mnozí z nás nejsou stavěni na takovou trvalou disonanci. Z nějakého důvodu v poslední době často dávám kariérní rady investorům ve střední fázi kariéry. Jedna věc, kterou jim říkám, v době masové migrace talentů v investování, je, že dlouhodobá víra a důvěra jsou hrubě podceňovány. Pracovat s lidmi, kteří vám věří bez ohledu na střednědobá data a volatilitu, je jednou z těch nejvzácnějších věcí na světě. Nechceme lidi, kteří ignorují data, to nás nedělá lepšími, ale chceme lidi, kteří věří v to, proč děláme řadu rozhodnutí, nejen že je děláme, a mají touhu nám neustále pomáhat dělat lepší rozhodnutí. Skutečná víra zní jako: "Myslím, že něco vidíš, a jsem ochotný být nepříjemný, zatímco zjistíme, jestli máš pravdu." To se projevuje několika způsoby. Pevná víra v diplomovou práci V Compoundu máme rčení, že v určitých oblastech "rádi proděláme peníze na ___, dokud nakonec nevyděláme na ___." Někomu to zní bezohledně, ale ve skutečnosti je to tvrzení o víře. Znamená to, že jsme odvedli práci na tom, abychom si vybudovali víru v něco tak hluboko, že krátkodobá volatilita nebo nedostatek pokroku to neoslabí. Alternativou je opustit dobré nápady, protože nefungovaly podle vašeho nejoptimističtějšího časového plánu. Jako někdo, komu velmi záleží na vstupech do investování, mi to přijde maximálně bolestivé. Víra v asymetrii Existují určité myšlenky, které si zaslouží víru a důvěru kvůli základnímu přesvědčení, že stojí za to mít možnou budoucnost, kterou představují. Tohle je otázka "co když to vyjde?" pořád dokola. Měli jsme LP, kteří se ptali, proč investujeme do bio, když širší slib TechBio se ještě nenaplnil, nebo kryptoměny, když bitcoin a stablecoiny jsou jediné, co přežije desetiletí podvodů (nebo obecně frontier tech během prvních 5 let existence naší firmy). Naše odpověď je jednoduchá, že věříme, že jde o některé z nej*potenciálně* nejdůležitějších oblastí změny na světě, a pokud budou fungovat, Compound konkrétně získá velkou hodnotu investicí do nich. V mnoha firmách takové přesvědčení nepřežije poklesy v celém partnerství. Frakce vznikají, lidé jsou vytlačováni a teze je opuštěna, protože se neobjevila dost rychle. "Když chceš vědět, jak věci opravdu fungují, studuj je, když se rozpadají." Víra v lidi Stejná logika, která platí pro diplomové práce, platí i pro lidi. Nevěříte v člověka proto, že si myslíte, že bude mít vždy pravdu, věříte mu, protože doufáte, že jeho úsudek se ohýbá směrem k dobrým rozhodnutím, a že v dostatečně dlouhém časovém horizontu dobro materiálně převýší to špatné. Dalo by se tomu říkat portfoliová teorie víry. V mnoha obdobích své kariéry jsem klopýtl a v mnoha z těch okamžiků mi někdo přesto věřil. Během prvních dvou měsíců v CB Insights jsem málem přišel o práci (doslova Anand (@asanwal), generální ředitel si mě posadil a řekl mi "tohle nefunguje, jak to můžeme opravit?"), protože jsem neustále nesprávně stahoval data a zveřejňoval špatná čísla v našem výzkumu, která okamžitě upozornili novináři/média/rozzlobení lidé. Anand nakonec nechal mě a Matta (@mlcwong) sedět vedle sebe v naší malé kanceláři, abychom se od sebe učili osmózou a pomohli mi získat sebevědomí v tomto moři nestrukturovaných dat. Fungovalo to a v době našeho vrcholu jsme publikovali ~12 článků týdně, zároveň jsme vedli další rozsáhlejší výzkumné iniciativy, které firmě pomohly růst. Nejlepší partnerství jsou ta, kde lidé věří schopnostem toho druhého, i když nevidí úplně to, co vidí ten druhý, a jsou ochotni rozšířit důvěru i do pomyslné mlhy. Jde o to si pamatovat, že nejsme výsledkem žádného jednotlivého rozhodnutí, ale koláží rozhodnutí a myšlenek, které v průběhu času vysíláme do světa. Cena nevěřícnosti Přijmout víru od někoho bez potvrzení je vzácné privilegium, které si nejprve internalizujeme až tehdy, když se rozpadá. Cena za to, že nevěříte, je zpočátku tichá. Dělá lidi menšími způsoby, kterých si ani nevšimnou, což ještě zhoršuje jakýkoli syndrom podvodníka, dokud nepřestanou důvěřovat vlastnímu úsudku. Lidé, kteří mohli být výjimeční, se stávají opatrnými, když přestávají riskovat růst, ale potřebují, aby jim někdo jiný chvíli věřil. Postupem času to formuje celé kariéry a firmy, definované méně tím, co zkoušely a čemu věřily, než tím, čemu nevěřily. Měl jsem štěstí, že jsem tento typ víry zažil několikrát v životě, často když jsem si to nezasloužil, od lidí, kteří ve mně něco viděli, zatímco jsem se stále potýkal se svým egem, nejistotami, nedostatky a prostě špatnými rozhodnutími. Cílem pro mě bylo záměrně dávat stejný dar i ostatním. Pamatujte, že lidé mají období, že vždy budou chvíle, kdy mají někteří více ostrosti, větší kapacitu, jsou v lepším stavu flow, a že ta období cyklují víc, než si kdo z nás chce přiznat. Některá partnerství mohou přetrvat díky sdílené intenzitě, ale myslím, že je mnohem uspokojivější spojit tuto intenzitu s možností si navzájem pomáhat, jak se mění roční období. Věřím, že je to jedna z nejštědřejších věcí, které můžeme druhému člověku nabídnout, a nakonec to možná bude to, co vůbec umožní stát se skvělým věcem.

A samozřejmě @nikillinit vstoupil do chatu