sledování příběhu indické farmy ≠ hádání titulků. Podívejte se na data 👇 zemědělci = 40 % pracovní síly. 60%+ závisí na monzunech. když deště vypadnou, příjmy se zhroutí. Signál? Riziko počasí je vstupní náklady #1. 🧵

2/6 ziskové marže silně stlačené ↓ pšenice: 123 % → 103 % (2013–23) Cukrová třtina: 151 % → 102 % Náklady rostou rychleji než příjmy. Inflace + špatné předpovědi = zemědělci platí více, aby vydělali méně.

3/6 problém s předpovědí = měřítko. na úrovni okresu (5–7 dní). Ale rozhodnutí (setí, zavlažování, sklizeň) jsou lokální + denně. vypadalo to jako předpověď. Připadalo mi to jako odhad.

4/6 Marco model otočí. ze satelitů → dvorků. z obecných zpráv → pravdivosti pole. od centralizovaných nákladů → inteligenci vlastněnou komunitou.

5/6 Reálná čísla, reálný dopad: → 30 % ušetřené vody (hrozny, Nashik) → 25% podíl chorob (rajčata, Džajpur) → 20% zvýšení sklizně (paprika, BLR) → 15% zisk z výnosu (okurky, Pune)