Můj táta (Richard Feynman) měl vedlejší činnost v průmyslovém poradenství. Strávil pár hodin návštěvou firmy, mluvil s inženýry, prohlížel si věci a pak možná měl dobrý návrh. Někdy bral syna s sebou. Pamatuji si jen jeden z jeho návrhů, ale firma, pro kterou konzultoval, díky tomu byla mnohem lepší, takže jeho přemrštěné konzultační honoráře za to stály. Mohli jsme být bohatší, kdyby to dělal systematicky, ale nechtěl být organizovaný při hledání práce, takže se to prostě stalo, když se někdo zeptal.